Historie

První dochovaná zmínka o Zběšičkách pochází z dob českých králů a tehdejší název vesnice byl Kdessici. Ve vlastnictví obce se vystřídalo mnoho majitelů. V roce 1215 ji získal milevský klášter Premonstrátů, po husitských válkách ji spravovali Rožmberkové, později Švamberkové, Kalenicové a bechynští Švamberkové. Pak byla připojena k panství Veselíčko, s nímž přecházela na několik dalších pánů. Ve 14.století se ves jmenovala Kdessiczie, Kděšice a Kdyssycze, později Běšicze, Gděšičky, Zdiessicze, Sbieschitze a spadala pod panství Veselíčko. Teprve na začátku 18.století se objevuje místní jméno Zbiessyczky, nynější název je starý zhruba 130 let.

Údaje z poloviny minulého století uvádějí, že v obci bylo celkem 48 domů a 366 obyvatel. V 16-ti domcích zde v židovských rodinách bydlelo 93 osob. Protože i v okolních vesnicích žilo mnoho lidí stejného vyznání, byla ve Zběšičkách vybudována židovská škola a nedaleko obce židovský hřbitov.

V literatuře zabývající se historií obce, můžeme nalézt zmínku o dvou zámečkách ve Zběšičkách, jejichž minulost se několikrát vlastnicky spojila.

První zámeček tzv.lovecký je součástí místního statku a nechal ho kolem roku 1822 postavit František Josef svobodný pán z Bretfeldu Chlumčanský na Kronenburgu, tehdejší majitel panství Veselíčko. V této obci velkým nákladem upravil hospodářská stavení a v letech 1824-25 vystavěl lihovar na pozemku před mlýnem. Po jeho smrti přešlo podle závěti panství Veselíčko na děti jeho starších bratrů. Ty však žily ve Vídni a o zdejší majetek se staral hospodářský rada. Dne 31.května 1843 koupil panství Jan Nepomuk, baron Nádherný. Jeho záměrem bylo pomocí promyšleného hospodaření vytěžit co nejvíce ze svých statků. Podle toho i postupoval a nechal lovecký zámek přestavět na sýpku, čímž zámek odsoudil k demolici. Rodina Nádherných si zdejší majetek udržela až do roku 1885, kdy ho prodala Antonínu Maškovi, řezníkovi z Milevska.

Druhý zámeček, nové sídlo, postavil právě Antonín Mašek r.1885 v sousedství statku. V tomto zámečku nyní sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením ( DOZP ) Zběšičky.

Koncem 19.století se stal vlastníkem celé usedlosti stavitel ing. Vácslav Havel ( dědeček bývalého pana prezidenta Václava Havla ), pocházející ze staré pražské rodiny. Zemědělské podníkání v této rodině nemělo žádnou tradici, bylo pouze přechodné. 12.září 1897 se manželům Vácslavovi a Emílii narodil syn a jako prvorozený si přinesl tradiční jméno Václav. O několik let později ing.Havel statek se zámečkem prodal a začal se v Praze věnovat stavebnímu průmyslu. Majitelem zámku i dvora byl od roku 1938 Josef Walter, továrník z Jinonic, ale až od roku 1947 na zámku trvale působil. Do té doby dvůr s veškerým dalším majetkem pronajímal. V r.1949 převzal do užívání hospodářské budovy a pozemky Státní statek Tábor. Pan Walter vlastnil zámek do roku 1964, kdy byl převzat do majetku státu. Správou byl pověřen MNV Zběšičky, který objekt používal jako bytový fond. V roce 1977 nemovitost koupil n.p. Zelenina Praha, který zámek využíval k rekreačním účelům. Objekt i s přilehlým parkem podnik vlastnil do roku 1984, ale z nedostatečného využití byl prodán KÚSP Černovice. V této době začaly rozsáhlé stavební úpravy hlavní budovy, zámku, ale i přilehlých provozních objektů. Byly vybudovány dílny, prádelna, tři ubytovací buňky pro zaměstance a dělníky typu Okál. Na prvotních stavebních pracech se podíleli zaměstnanci KÚSP a svěřenci z ÚSP Osek, Černovice a Těchobuz.

Po základních úpravách interiérů byl ústav 16.6.1985 slavnostně otevřen. Kapacita zařízení byla pro 40 svěřenců ve věku 3 - 15 let. Děti byly dle mentální úrovně rozděleny do dvou oddělení - výchovného a zdravotního. V roce 1986 bylo započato s výstavbou lůžkového pavilonu se záměrem rozšířit kapacitu ústavu a také byla zahájena výstavba vlastní čistírny odpadních vod. Čistička byla uvedena do provozu koncem roku 1987, pavilon v říjnu roku 1988. Těmito úpravami došlo k navýšení míst v ústavu na 70, v roce 1989 se počet zvedl na 72, v roce 2010 na 74 a od roku 2012 je maximální počet uživatelů v našem zařízení 76.

Ke dni 31.12.1990 došlo ke zrušení KÚSP Černovice a od 1.1.1991 vznikl ÚSP Zběšičky jako samostatná rozpočtová organizace. Jejim zřizovatelem se stal Okresní úřad v Písku. V letech 1992 - 1995 se soudně řešil majetkový spor s restituenty, kteří si nárokovali navrácení zámečku. Vše  bylo vyřešeno finančním vyrovnáním. Celé zařízené prošlo v letech 2001 - 2002 rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí. Byl vystavěn nový pavilon (na místě bývalé školy, která byla dosud využívána jako administrativní budova ), chráněné dílny. Rekonstrukce se dotkla i budovy zámečku, díky které vzniklo chráněné bydlení a zmodernizovaly se prostory Výchovně vzdělávacího centra a tělocvičny. Od 1.1.2003 je zřizovatelem organizace Jihočeský kraj, který dne 18.3.2003 vydal po schválení Zastupitelstvem Jihočeského kraje Zřizovací listinu Ústavu sociální péče Zběšičky. Dne 21.5.2007 se změnil název organizace na Domov pro osoby se zdravotním postižením ( DOZP ) Zběšičky.

K 1.1.2012 došlo ke sloučení oragnizací DOZP Zběšičky a Denního a týdenního stacionáře Duha Písek. Oficiální název zařízení je nyní Domov pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky.

Zdroj : vnitřní materiály DOZP Zběšičky, www.veselicko.eu